NAROZENINY DVOJČAT VNOUČAT

Dnes si dáme něco radostnějšího než bylo minulé vzpomínání na zrození a smrt syna. Taková skládačka života, kterou hlava nevymyslí.
V době, kdy jsem byla v rozvodovém řízení, vůbec jsem neušila, kam se poděju, jak se uživím – zrovna jsem se rozhodla jít na volnou nohu a dala výpověď v práci, tak jsem potkala svou první lásku - Ladislava, neboli Ladina. A co myslíte, že jsem se od něj dozvěděla? Je rozvedený, žije sám se dvěma dcerami 13 a 15 let, a už několik let mě hledá… Bydleli jsme pár kilometrů od sebe a nepotkali se. V té době jsem se fakt nechtěla pouštět do dalšího vztahu, byla jsem dost zdecimovaná tím, že jsem v manželství neuspěla, nikdy ale NIKDY jsem se nechtěla rozvádět. Co ale život přichystal? Potřebovala jsem přírodní zrzku jako model na líčení pro firmu Oriflame, se kterou jsem tenkrát spolupracovala. Asi tušíte, že jedna z Ladinových dcer byla rusovláska. Přesně si pamatuji, jak jsem se jí po focení ptala, jestli jim nechybí maminka, razantně řekla, že ne. No a pak přišlo pozvání na čaj a já nasávala atmosféru rodiny jak houba, nikdy jsem nic tak krásného nezažila. Netrvalo dlouho a dcerky se tatínka ptaly, kdy se k nim nastěhuju. Z toho jsem byla v šoku, to nebyl můj plán. Jo plány, ty jsou víte na co… S nastalým podzimem přišla chřipka jako hrom, představa, že budu marodit "doma", tam co už nejsem doma, že mi tam nikdo nepodá ani šálek čaje, byla zdrcující. S obavou i úlevou jsem přijala pozvání marodit u první lásky…Bylo z toho 8 krásných let společného života a pak zase rozvod, to už je ale jiný příběh. A aby to štěstí nebylo tak velké, daroval mi život s Ladinem nejdříve dvě dcery a za pár měsíců si vzal zpět syna Antonína z prvního manželství. Dnes si uvědomuji, že být v té době sama, asi bych to nedala… Velké díky mým lidským vesmírným dárkům.S novou rodinou jsme prožili hodně radosti, a já jsem velmi vděčná, že mám dvě dcerky - Jarušku a Ivanku, se kterými jsme stále v kontaktu, že mi říkají mamoušku (a to už tady vděčností bulím), a taky že mám jejich zásluhou vnoučata. Jsem sice babička na baterky – příliš akční, příliš daleko, ale "spojení" trvá i když se vídáme velmi málo. 

A proč to píšu zrovna DNES 29. 12. 2025? Protože mladší zrzce Ivance, která NIKDY neměla mít podle lékařů děti, se před šesti lety narodila dvojčátka. A tak jim přeji ať mají život jako z pohádky, ať se jim plní všechna přání a užívají si laskavé náruče rodiny. Životní příběhy Jarušky a Ivanky by také vydaly na román. Jsem nekonečně vděčná, že si mě vybraly za náhradní maminku, jednou ty příběhy spolu sepíšeme, co říkáte holčičky moje? Jo, a koukejte vnoučatům ukazovat mé aktuální fotky a videa, aby na mě dětičky nezapomněly Ještě, že jsou sociální sítě, tam se vídáme.Velký dík patří také dědečkovi, který plní i roli babičky a vzorně se o vnoučátka stará. Díky Ladine. Mám vás všechny mocinky ráda, objímám, posílám pusinky a těším se na vás.